Odvolacího jednání se šedesátiletý Matoušek nezúčastnil a nikdo neví, kde pobývá. Údajně žije jako bezdomovec.
Podle rozsudku v listopadu 1987 u Prysku na Českolipsku stopařku napadl ve svém voze. K činu se tři měsíce po vraždě přiznal, předloni však svou výpověď odvolal a tvrdil, že ho k ní donutili policisté. Soudy mu ale neuvěřily. Podle nich důkazy hovořily proti obžalovanému. Především jeho dvojnásobné přiznání, pachové stopy a mikrostopy z oděvu stopařky v Matouškově vozidle. Navíc jeho spoluvězeň z vazby uvedl při prvním procesu před šestnácti lety, že se mu podezřelý v cele k vraždě přiznal. Matouškův obhájce však dnes poukazoval na to, že čin mohl spáchat někdo jiný, například údajný německý přítel poškozené - na místě vraždy byly prý nalezeny stopy bot německé výroby.
"Nebyla jasně prokázána vina klienta, ani to, že by v jeho autě poškozená vůbec někdy seděla," tvrdil obhájce.
"Závěry krajského soudu jsou zcela jasné a přesvědčivé a svědčí o vině obžalovaného. Trest byl ale vyměřen při samé spodní hranici sazby, a to s přihlédnutím na dlouhou dobu, která uplynula od spáchání činu. Kdyby byl obžalovaný odsouzen krátce po vraždě, zřejmě by za tento brutální čin dostal přísnější trest," uvedla předsedkyně odvolacího senátu Jaroslava Maternová.
Pachatel dívku zavraždil 22. listopadu 1987. Vezl ji směrem na Nový Bor a podle soudu zastavil na místě zvaném Pustý zámek, kde sklopil sedadla a stopařku osahával. Dívka se bránila a začala křičet o pomoc, proto ji prý několikrát udeřil do obličeje a zakryl rukou ústa a nos. Když se nehýbala, odvezl ji asi 700 metrů od místa činu a shodil do říčky Kamenice.
V lednu 1989 ale ústecký krajský soud Matouška obžaloby z vraždy zprostil a vyměřil mu pouze jednoletou podmínku za křivé obvinění. Nejvyšší soud však rozsudek zrušil a případ vrátil k doplnění důkazů. Matoušek pak zmizel. Mezitím na něj státní zastupitelství podalo v roce 2000 novou obžalobu, policie ho ale vypátrala až předloni v Novém Boru, kde žil jako bezdomovec.