Velké Březno se k mému překvapení vešlo do třicetikilometrového okruhu kolem Lípy, ale musíme k němu prokličkovat buď přes Děčín anebo přes Lovečkovice, takže určitě najedeme více kilometrů.
Jeden z nejmladších zámků v Čechách si nechal v letech 1842 - 1845 postavit nejvyšší purkrabí českého království Karel Chotek. Na historii rodiny Chotků a celého zámku si tak můžeme srozumitelnou formou připomenout dějiny našeho národa za poslední století a půl. Začneme veleúspěšnou úřednickou kariérou Karla Chotka, který byl loajální k rakouskému císaři Františkovi I., ale zároveň je známý jako velký český vlastenec. Pokračovat můžeme jeho vnučkou Žofií, která se v roce 1914 stala obětí atentátu v Sarajevu - spolu se svým mužem Františkem Ferdinandem d´Este, následníkem rakousko - uherského trůnu.
Konec Chotků na velkobřezenském zámku svědčí o tom, jak vrtkavá může historie být. Poslední majitel se nechal (údajně svou maďarskou manželkou) nalákat do řad NSDAP, a tak majetek po válce skončil díky Benešovým dekretům v rozevřené náruči státu ... a strany.
Nejprve tu byl domov mládeže, později politická škola. Zajímavou postavou žijící na zámku byla i Adelheide Chotková, rozená Hohenlohe-Langenburg. Kvůli ní nechal vnuk Karla Chotka (také Karel) zámek přestavět do dnešní podoby. Přestavba měla být impozantnější, ale budoucí paní Chotková prohrála velký obnos peněz v monackém kasinu, takže bylo nutné poplatit dluhy. I tak ale zbyly prostředky na její rozmary v podobě bazénu či kuželníku. Hlavně za to opravdu musela stát, když si ji nakonec přece jen vzal.
Přestože bylo velké množství nábytku po válce rozkradeno, působí zámek útulně a my si tak můžeme užít například návštěvu knihovny, ložnic, pracovny, salónku. Prostě zámek se vším všudy. V salónku pod střechou je výstavní síň, kde byly v době mé návštěvy instalovány fotografie vnuka Chotka - zakladatele, který byl členem prestižního vídeňského Camera clubu a zároveň diplomatem. Jeho snímky přibližují velkou část Evropy.
Nad salónkem je ještě malá vyhlídková věž, což je jediné místo, kde či spíše odkud se na zámku může fotografovat. Vidět je především obec Velké Březno a v ní můj ne právě oblíbený pivovar.
Po prohlídce zámeckého interiéru (či před ní) bychom si měli projít anglický park, který budovu obklopuje. Najdeme v něm padesát druhů stromů - od těch běžných, jako je dub letní či olše lepkavá, po jinan dvoulaločný, šácholan či juku netrnitou.
Na návštěvu zámku máme nejvyšší čas, protože v říjnu mu skončí návštěvní sezona. Momentálně je otevřeno od 9 do 16 hodin, kromě pondělí a úterý. Pokud návštěvu již nestihnete, nahlédněte do oficiálních internetových stránek zámku, kde si můžete dopřát kompletní virtuální prohlídku (zde).
