Observatoř v Panské Vsi zkoumá jevy, které mohou mít vliv na chování lidí a zvířat a na klima na Zemi.
Některé jevy mohou také ovlivňovat radiové spojení na velké vzdálenosti a způsobovat výpadky elektrického proudu na silových vedeních. ČTK to řekl František Hruška z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, které observatoř patří.
"Jde o jevy vyvolané v horních vrstvách atmosféry a magnetosféry především Sluncem. V poslední době se označují jako kosmické počasí. Podle nejnovějších poznatků lze například hledat souvislosti mezi slunečními erupcemi a počtem dopravních nehod nebo srdečních kolapsů," uvedl Hruška.
Observatoř v Panské Vsi rovněž zajišťuje příjem dat z vědeckých družic a vysílání povelů pro ně. Patří mezi pět stanic, jež se od úterý snažily o kontakt se "sluneční plachetnicí", družicí americko-ruského projektu Cosmos 1.
"Nejde o první družici sledovanou z naší observatoře. Signály z družic přijímáme již od šedesátých let minulého století," uvedl Hruška.
Odborníci ze stanice v Panské Vsi se napojili i na všechny družice úspěšné řady Magion. Od 30. června 2003 jsou ve spojení s družicí Mimosa, vyslanou Astronomickým ústavem Akademie věd. Mimosa nese na své palubě mikroakcelerometr, přístroj sloužící k měření velmi malých zrychlení. Měl shromažďovat údaje užitečné pro zjišťování vlivů působících na pohyb družic na nízkých dráhách a ke zpřesnění odhadů doby, kdy zaniknou v hustých vrstvách atmosféry. Akcelerometr se bohužel na dálku nepodařilo uvést do provozu a zatím nevysílá správná data. V Mimose však pracují jiné, byť méně důležité přístroje.
"Akcelerometr byl při startu upevněn ve třech bodech a na jednom z nich stále drží. Pokusy o jeho uvolnění ale trvají, naděje se nevzdáváme. Tam nahoře je totiž všechno možné," řekl Hruška.
Připomněl potíže s poslední československou družicí Magion 5, jež se z oběžné dráhy ozvala až po roce a půl po startu. První družice Magion se vydala do kosmu již v roce 1978, s poslední se observatoř naposledy spojila v roce 2002.
"Na oběžné dráze Magion zůstala, ale její osud je zpečetěn. Jednou se dostane do hustších vrstev atmosféry a tam shoří," uvedl Hruška.
Observatoř v Panské Vsi zkoumá vesmírné děje také pozemskými přístroji. Ve stanici trvale pracuje pět zaměstnanců a při mimořádných událostech, mezi něž patřilo právě sledování "vesmírné plachetnice", jim přijíždějí na pomoc další odborníci z Prahy. Podle Hrušky nejsou náklady na provoz observatoře nijak závratné.
"Rozpočet stanice v Panské Vsi je srovnatelný s jinými observatořemi ústavu a pohybuje se v milionech korun. Abychom si ale dokázali udržet současnou profesionální úroveň a byli schopni účastnit se dalších mezinárodních projektů, potřebovali bychom více peněz," poznamenal Hruška.