Dnes je 21. 09. 2024
svátek má Matouš

Svitávka nebo Panenský potok nejsou na povodně připravené

Archiv

Hladina obou toků by klesla i při prohlubování koryta, s nímž Povodí Ohře počítá jako s důležitým prvkem v boji proti záplavám.


"Protipovodňová opatření jsou v celém kraji nejsložitější právě na Českolipsku. V nivě Ploučnice a Panenského potoka se kromě celoevropsky ohrožených živočichů vyskytují také zvířata a rostliny chráněné českými zákony," uvedla vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu v Liberci Jaroslava Janečková Janečková.


Mezi nejcennější ohrožené druhy patří na Ploučnici nebo na Panenském potoce vydra říční, losos atlantský, žába kuňka ohnivá, motýl přástevník kostivalový, modrásek bahenní a očkovaný a vážka klínatka rohatá.


"Právě pro motýly a vážky by měl pokles hladiny osudové důsledky," upozornila Janečková.


Podle ní se protipovodňová opatření na Ploučnici a Panenském potoce uskuteční jenom tehdy, pokud se Povodí Ohře a ekologové a ochránci přírody shodnou na kompromisu.


"V Libereckém kraji jsme se zatím se správci toků domluvili pokaždé. Díky tomu se například podařilo provést rozsáhlá protipovodňová opatření na Smědé ve Višňové a v Černousích," konstatovala Janečková.


Nejsložitěji se oboustranně přijatelná řešení pro ochranu majetku a života lidí a ochranu vzácné přírody hledají na chráněných územích v evropské soustavě Natura 2000 nebo v rezervacích. Kvůli ochraně přírody padl velký projekt z roku 2004 na úpravu tříkilometrového koryta Ploučnice v České Lípě, námitky ekologů a ochránců přírody ohrožují také protipovodňová opatření na Panenském potoku v Pertolticích pod Ralskem.


"Českolipsko nepostihly již dlouho katastrofální povodně. Jednou ale určitě přijdou i k nám a Ploučnice a také Svitávka nebo Panenský potok na ně nejsou připravené," upozornil vedoucí provozu Povodí Ohře v České Lípě Tomáš Suchý.


Některá protipovodňová opatření se na Českolipsku již dělají, například na toku Panenského potoka od Mimoně směrem na Pertoltice. Pokud Povodí Ohře prosadí velké úpravy Ploučnice a jejích přítoků, potrvají nejméně deset let. Vyžádají si desítky nebo dokonce stovky milionů korun. V Libereckém kraji se v minulých letech kromě velkých protipovodňových opatření prováděly i drobnější úpravy toků a jejich okolí - zatravňování a zalesňování břehů, výstavba menších záchytných nádrží a hrází, jež při povodních svádějí vodu do neobydlených mokřadů, luk, lužních lesů a ušetří před ní domy.


"Prohlubování a zpevňování břehů nebo terénní úpravy v nivách řek se s ochranou přírody střetávají vždy," shrnula Janečková.