Nejděsivější kapitolou dějin nejen 20. století je bezesporu nacistická genocida židovského obyvatelstva. Paní učitelka Vostarková z naší školy pro skupinu žáků z druhého stupně zařídila třídenní pobytový seminář přímo v Terezíně, kde se výuky dějepisu ujali pracovníci vzdělávacího střediska terezínského památníku.
Do Magdeburských kasáren, kde jsme byli ubytovaní, jsme přijížděli s očekáváním i obavami, jak žáci těžké téma pochopí a zpracují. V úvodní přednášce jsme nahlédli do dějinných souvislostí a rasistické ideologie nacistického Německa. Následovala vyčerpávající prohlídka bývalého ghetta včetně Muzea ghetta, Magdeburských kasáren, obřadní síně, kolumbária, Židovského hřbitova a krematoria. Výklad byl vždy prokládán příběhy konkrétních lidí, kteří Terezínem prošli. Večer jsme mohli o všem přemýšlet znovu při projekci filmu „Poslední motýl“.
Druhý den jsme začali návštěvou Malé pevnosti, po které následovala v prostoru půdního divadla beseda s paní Doris Grozdanovičovou, která i ve svém velmi vysokém věku poutavě a velmi sugestivně vyprávěla dětem o životě v ghettu, kde prožila celou válku. Právě líčení všedního dne v Terezíně, otřesné životní podmínky nebo pocity vězňů z úst pamětnice na nás nebývale silně zapůsobily. Žáci kladli paní citlivě nejrůznější otázky, které je zajímaly. Přátelská atmosféra, která vládla během diskuze, je možná cítit i ze společné fotografie pod článkem.
Odpoledne se děti věnovaly ve dvou workshopech tématům: psychologické příčiny antisemitismu a školství a doba protektorátu. Vyčerpaní jsme se ještě po večeři vydali do podzemního systému opevnění města a měli možnost poznat, jak promyšlená byla stavba barokní vojenské pevnosti.
Závěr semináře patřil celkovému zhodnocení a poděkování. Při zpáteční cestě jsme si ještě prohlédli krásy královského města Litoměřice. Témata, kterých jsme se v Terezíně dotkli, nám budou ještě dlouho rezonovat v hlavách. Měli jsme možnost vyslechnout mnoho faktů, ale především jsme dostali mnoho podnětů k přemýšlení o hrůzách holokaustu. Otevřely se před námi osudy konkrétních lidí, které námi na jednu stranu otřásly, a zároveň si vysloužily náš obdiv.
Mgr. Petra Horčičková