Jedny volby skončily a už se začíná zbrojit na nové, komunální. I kolem mě zašmejdily některé subjekty a některé mé přátele dokonce zlákaly k aktivní účasti ve volbách. V dnešním deníku se hodlám zamyslet nad tím, čím by mě mohly strany, hnutí či koalice oslovit.
Barboře, studentce druhého ročníku českolipského gymnázia, se naskytla jedinečná možnost samostatně vystavovat ve cvikovském Kulturním centru Sever. Na výstavě s názvem Rychlost světla představila své studie, obrazy i fotografie.
Křivky se k sobě sice slibně přibližují, ale na padesáti procentech se zřejmě protnou až za několik let. Veleba, Nejedlý, Hannig, Doubrava již slaví. A s nimi nejspíše i příznivci hnutí ANO, komunisté a populisti z SPD.
Právě se objevily první dva okrsky České Lípy. Optimismus mě přechází. Necelých 56 procent pro Zemana. A se třetím okrskem se to zase zhoršuje, 57,5 procent pro Zemana. Volební účast něco málo přes 54 procent.
Odbyla čtrnáctá hodina a já číhám na první okrsek. Tipuji, že v něm vyhraje Miloš Zeman. Přemýšlím, co napíšu, když nevyjde mé přání. Ale už jsem zvyklý, už ani nepamatuji, kdy dopadly volby podle mých představ.
Během předchozích dvou hodin jsem při psaní textů k obrázkům přemýšlel, jak nám v těch devadesátkách bylo líp. Až mi přeběhl mráz po zádech, když jsem si vzpomněl, jak mě moji dva kámoši podporovali na vysoké škole.
Milý deníčku,
vstal jsem už v sedm hodin. Čeká mě hodně práce. Musím dávat dohromady náměty na ilustrace a odkazy k fotografiím do své nové knížky o organických sloučeninách. Také se staví děti, tak mám službu u plotny, snad jim krůta na šalvěji bude chutnat. O pauzách budu psát o svých pocitech z prezidentské volby.
Několik čtenářů mi vyčetlo, že v minulém deníkunepřímo vyzývám lidi, aby českolipské referendum sabotovali. I proto jsem ve středu zamířil do města a zúčastnil se Veřejné schůzky – debaty o referendu a obchvatu města, kterou uspořádali opoziční zastupitelé Ježák, Vlček a Procházková.
K bydlení v městě, které má pět tisíc obyvatel, patří spousta úskalí. Věčně si vybíráte mezi dvěma restauracemi, které vám zbyly ve výčtu těch, kam jste ochotni jít, po osmé hodině nikde neseženete ani rohlík, a z večírku jezdíte ještě dříve, než začne, protože poslední autobusy domů jedou v deset.