Uměleckým průmyslovým školám vytýkali, že připravují umělce, a nikoli sklářské řemeslníky, které podniky ve výrobě nutně potřebují a musí si je zaučovat samy. Zatloukal dnes na dotaz popřel, že by jeho odchod s tímto tlakem souvisel.
"Bylo mi 60 let a už nějakou dobu o odchodu z postu ředitele uvažuji, myslím si, že bych měl přenechat místo někomu mladšímu," řekl Zatloukal.
Jeho odstoupení dnes schválila na mimořádném jednání i Rada Libereckého kraje.
"Z funkce jsme ho na základě jeho rezignace odvolali ke 30. červnu, zatím bude školu řídit jeho zástupkyně," řekl dnes náměstek libereckého hejtmana pro školství Petr Doležal.
Dodal, že zároveň bude vyhlášen konkurz na nového ředitele. Liberecký kraj letos schválil projekt optimalizace středních škol a učilišť, který počítá se zánikem čtvrtiny ze 48 škol zřizovaných krajem. Důvodem je úbytek žáků. Uměleckoprůmyslových škol se ale záměr nijak nedotkl. Náklady na ně jsou přitom výrazně vyšší než na jiné školy. Ve srovnání s gymnázii vynakládá například kraj na žáka sklářské školy v Novém Boru šestkrát více peněz. Zájem o tyto školy navíc v posledních letech klesá.
"Pro rodiče není sklářství perspektivním oborem, proto na něj nechtějí děti dávat," řekl již dříve Zatloukal.
Ještě před několika lety opouštělo podle Zatloukala sklářské střední školy a učiliště v Novém Boru a nedalekém Kamenickém Šenově ročně kolem 300 mladých sklářů, dnes je jich ale zhruba pětina. Průmyslová škola v Kamenickém Šenově letos přijímá do prvního ročníku jen 29 mladých lidí, přesto musela vyhlásit třetí kolo přijímacích zkoušek, aby místa obsadila. Loni se konaly dokonce čtyřikrát, než se třídu podařilo naplnit. Kraj se přesto v rámci optimalizace zatím budoucností těchto škol nezabýval. Podle hejtmana Petra Skokana jde o unikátní školy, které nemají v Evropě obdoby, a tak je třeba je zachovat. Kraj chce v budoucnu své umělecké školy zaměřené nejen na zpracování skla, ale také šperků či bižuterie, otevřít zahraničním studentům. Usiluje navíc o větší sepětí škol se zaměstnavateli tak, jak se to podařilo například na průmyslových školách ve strojírenských oborech v rámci projektu IQ Auto.