Úřad práce v České Lípě kvůli tomu od úterý zřizuje dvě speciální pracoviště pro příjem žádostí - jedno bude přímo v areálu zkrachovalého Crystalexu v Novém Boru, druhé v České Lípě v ulici Paní Zdislavy. Jen na Českolipsku odhadují, že budou na náhrady mezd potřebovat 80 až 90 milionů korun. ČTK to dnes řekla mluvčí tamního úřadu práce Marcela Ottová.
Sklářská skupina BCT a majetkově spojená Porcela Plus jsou od loňského září v insolvenčním řízení. Obě skupiny ještě loni zaměstnávaly na 7000 lidí, dnes jich podle zjištění ČTK pracuje ve sklárnách a porcelánkách zhruba pětina. V provozu zůstaly jen Sklárny Kavalier v Sázavě, znovu se rozjela výroba v porcelánkách, kde už závody převzali noví majitelé. Tisíce lidí zůstaly po zastavení výroby ve sklárnách až půl roku bez peněz, nyní mají šanci, že alespoň část peněz dostanou. "Nárok by měli mít na tři mzdy," řekl dnes ČTK předseda sklářských odborů Vladimír Kubinec.
Zaměstnanci zkrachovalých poděbradských Skláren Bohemia mohou o ušlou mzdu žádat na úřadu práce v Nymburku, který pro tuto příležitost otevře speciální pracoviště v oddělení poradenství. "I když na to lidé mají dva měsíce, očekáváme, že většina z nich přijde o peníze žádat hned, vždyť jsou bez mzdy od září," řekla ČTK Renata Marešová z kontrolního a právního oddělení úřadu. Bývalí zaměstnanci skláren, kteří si už našli zaměstnání v jiném městě, mohou podle ní o peníze požádat také u místně příslušného úřadu práce, který jejich žádosti postoupí do Nymburka.
Pracovníci Úřadu práce z Bruntálu budou vyřizovat žádosti náhradu ušlých mezd v úterý přímo v areálu zkrachovalých skláren ve Vrbně pod Pradědem. Ve sklárnách dříve pracovalo 120 lidí. "Jsou sezváni všichni bývalí zaměstnanci, budou seznámeni s tím, co mají doložit, aby nemuseli chodit opakovaně na úřad práce," řekl ČTK ředitel pracovního úřadu Milan Horna. Vyplněné žádosti o náhradu ušlého výdělku pak budou lidé odevzdávat na detašovaném pracovišti úřadu práce ve Vrbně pod Pradědem, které je od skláren vzdáleno asi 300 metrů.
Také zaměstnancům zkrachovalého Karlovarského porcelánu (KP) pomůže s vyřizováním žádostí o úhradu ušlých mezd úřad práce přímo v Nové Roli a v Klášterci nad Ohří, kde jsou dva největší závody. V každém z míst budou lidé z úřadu práce minimálně dva dny. Detašovaná pracoviště budou patrně na radnicích, řekla ČTK Alice Kalousková z Úřadu práce Karlovy Vary. O úhradu mezd bude žádat přibližně 800 zaměstnanců porcelánky, jimž podnik dluží většinou výplaty za tři měsíce. Jejich seznamy už odbory připravily.
Na 1200 bývalých zaměstnanců Skla Bohemia ve Světlé nad Sázavou může žádat o vyplacení dlužných mezd od středy. Havlíčkobrodský úřad práce kvůli tomu otevře mimořádné pracoviště v kulturním domě ve Světlé. "Bude fungovat do příštího pondělí," řekl ČTK ředitel úřadu Martin Kouřil. Podle jeho odhadů bude na náhrady mezd úřad potřebovat kolem 100 milionů korun.
Formuláře potřebné k žádosti dostanou skláři na úřadech práce, ale najdou je také na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Podle odhadů úřadu práce v České Lípě může jen na Českolipsku uplatnit nárok kolem 1300 lidí, kteří přišli v souvislosti s krachem Crystalexu o práci. Firma na začátku ledna zastavila výrobu, když banky z účtů odčerpaly veškerou hotovost, a lidé tak zůstali bez mezd. "Předpokládáme, že pokud vše půjde dobře, mohli bychom první náhrady odesílat na účty už koncem července," řekla Ottová.
Náhrady mezd umožňuje vyplatit novela insolvenčího zákona, kterou prezident podepsal 3. července. V minulosti měli zaměstnanci nárok na půlroční mzdu před měsícem, ve kterém byl na jejich firmu podán insolvenční návrh. Nyní budou mít nárok až na sedm mezd a navíc i tři měsíce po zahájení insolvence. Novela tak má pomoci zachovat pracovní místa a vyhnout se tomu, aby v rámci konkurzních a obecně insolvenčních řízení podniky zanikaly a byly rozprodávány. Má také zlepšit možnosti oddlužení, které se vztahuje i na občany.
Náhrady mezd od úřadů práce nejsou jedinou pomocí státu pro lidi ze zkrachovalých skláren, i když budou zřejmě největší. Na začátku dubna schválila vláda pro skláře také mimořádnou dotaci 30 milionů korun, což představovalo zhruba 9000 korun na každého z nich. Miliony rozdělily sklářské odbory z vlastních prostředků a další peníze poskytla třeba veřejná sbírka na Českolipsku. Mimořádnými dávkami nebo půjčkami se snažily pomoci i radnice.