Dalším z projektů, se kterým se Lípa Musica bude pohybovat tak trochu za hranicemi klasické festivalové dramaturgie, bude v letošním roce exkurze do světa židovské hudby. Nefalšovaný klezmer představí v židovské synagoze v Děčíně ve čtvrtek 22. října mladá česká kapela Létající Rabín, s jejímž uměleckým vedoucím, houslistou a zpěvákem Vojtěchem Peštukou, jsme pro vás připravili další rozhovor.
Vaše kapela povstala z prostějovských gymnázií a od roku 2001 brázdí české i zahraniční scény coby úspěšný klezmerový ansámbl. Co Vás jako klasicky vystudované muzikanty přivedlo právě k tomuto hudebnímu stylu?
K hraní klezmeru a jidiš muziky nás přivedla šťastná shoda okolností, kdy k nám z různých zdrojů ve velmi krátkém čase jara a léta 2001 doputovaly noty a nahrávky těchto stylů, které nás jako začínající muzikanty zaujaly, a rozhodli jsme se jim programově věnovat. Nikdo z nás neměl zázemí v náboženství či komunitě, a proto i nám vlastně zůstává záhadou, proč zrovna naši kapelu zasáhla židovská hudba, protože world music z Balkánu a východní Evropě v té době u nás zažívala jakýsi první boom, a spousta muzikantů se nechala okouzlit jinými etniky a styly.
Pokud byste měl nezasvěceným klezmer ve stručnosti představit. Co je pro tento hudební styl nejcharakterističtější a klíčové?
Samotné slovo klezmer pochází z hebrejštiny, kde jako k'li zemer znamená „hudební nástroj“, a je moderním označením pro instrumentální lidovou hudbu východoevropských (Aškenázských) Židů. Původně označovalo přímo osobu muzikanta, a jménem žánru se stalo až ve druhé polovině dvacátého století. Hudebně se vyznačuje zakotvením v modálních systémech synagogálních zpěvů s důrazem na melodii a její ornamentaci. V principu hudební nástroje v klezmeru svou hrou napodobují liturgický zpěv v templu se všemi jeho finesami a náladami. Sólistům je při zdobení ponechána značná volnost, která vede k typickému efektu tzv. heterofonie, kdy více nástrojů hraje tutéž melodii nicméně s různým zdobením. Repertoár se sestává z několika skupin: klezmer v původním slova smyslu je pouze instrumentální hudba pro svatby a jiné židovské oslavy jak k poslechu tak tanci. Ten současné kapely často doplňují o písně v jazyce jidiš, původním mateřském jazyce většiny Aškenázských Židů, které mají různý původ - od lidových přes divadelní a operetní až po zhudebněné básně. Protože klezmeři byli v oblastech svého působení jedinou kastou profesionálních muzikantů, patří do repertoáru i spousta melodií, které jsou převzaty od okolních etnik, a klezmer z nich dělá právě specifický židovský způsob interpretace. Jde hlavně o muziku rumunskou, řeckou, tureckou, ukrajinskou a polskou. Klezmer je tedy pojem mnoha významů, který současně označuje hudebníka, styl hraní i určitý repertoár.
Jakým způsobem připravujete a koncipujete své koncertní programy?
Podle publika. Na svatbách hrajeme delší taneční série, které zčásti improvizujeme, při klubových vystoupeních dáváme důraz na komunikaci s diváky, zpívané písně a naše české překlady, a při komorněji laděných akcích se soustředíme na preciznost v instrumentálním výrazu. Hodně taky vyprávíme příběhy, protože jsou pro tradici důležité a dodávají hudbě další rozměr. Samozřejmě lehce a s humorem.
Uvádíte jen tradiční instrumentální hudbu východoevropských Židů, nebo i vlastní kompozice inspirované starými hudebními tradicemi?
Vlastních kompozic netřeba, protože sofistikovanost klezmerských melodií, z nichž některé jsou prověřeny staletími, lze jen těžko překonat. Děláme ale svoje aranže, vytváříme delší suity, překládáme jidiš texty do češtiny, nebo české texty do jidiš, a v repertoáru máme i několik novějších komponovaných věcí od povolanějších muzikantů.
Na co konkrétně se mohou těšit návštěvníci Vašeho festivalového vystoupení v Děčíně?
Ještě jsme se nerozhodli, ale zkusíme představit co nejširší průřez jidiš hudební tradicí a naším repertoárem. Tak, abychom návštěvníkům otevřeli dveře do světa klezmerské muziky a pomohli jim se při případné příští návštěvě zorientovat.
Klezmer zažívá v poslední době renesanci. Jaká je situace na tuzemské koncertní scéně? Máte velkou konkurenci?
Jsme rádi, že klezmer vidíte v renesanci. My se o ni totiž snažíme, a to i v dalších projektech, do kterých zapojujeme muzikanty z jiných kapel. Pořádali jsme přehlídkový festival českých kapel, pořádáme mezinárodní workshop v Mikulově, učíme mladší muzikanty, pořádáme taneční večírky a zveme další klezmery ke spolupráci na našich koncertech. Snažíme se veřejnosti představovat moderní pojetí této tradiční lidové kultury. Jinými slovy se snažíme vytvořit cosi jako scénu. Nicméně jde pořád jen o zárodek. V republice funguje asi 10 - 15 kapel a projektů, které se hlásí ke klezmeru a jidiš muzice, které ale ve srovnání s evropským a světovým standardem této muziky ve většině hudebně drasticky pokulhávají. Bohužel je to zejména tím, že je příliš nezajímá tradice, ze které hudba, k níž se hlásí pochází, a že programově ignorují hudební prvky, které dělají klezmer klezmerem. Takže v rámci našich představ a ambicí žádnou velkou konkurenci u nás nevnímáme. Ale snažíme si ji vypěstovat. Stejně jako se snažíme u diváků i pořadatelů pěstovat určité povědomí toho co je klezmer, a co je jen tuctová world music s nálepkou klezmer.
Jaké máte s ansámblem další umělecké plány?
Pracujeme na tom, abychom mohli vystoupit za polárním kruhem, na Špicberkách. Jinak je naším dlouhodobým plánem hrát co nejvíc a nejlíp, jak budeme moci.
Více o kapele i klezmeru se dozvíte na www.letajicirabin.cz
Koncert je již vyprodán!