Výlet je připraven především pro ty, kteří si chtějí jen tak vyrazit se svým automobilem na nedělní odpolední procházku. Zkrátka však nemusí přijít ani milovníci Českých drah - do Blíževedel jezdí vlak (trať č. 087), z náměstí vede červená značka, která nás dovede k rozcestí, u něhož je jedno z mála vhodných míst k zaparkování. Automobilistům jen stručně připomenu trasu z České Lípy - Zahrádky, Holany, Litice. Dva kilometry za Liticemi se nám na stromech podél silnice objeví zelené značení, jež nás doprovodí k již zmíněnému rozcestí ve Stranném u statku.
Po zelené se vydáme za statek. Po chvíli vstoupíme do lesa, v němž se skrývají pískovcové skály roztodivných tvarů. Pokud nám to terén dovolí, jistě neodoláme, abychom několikrát nevystoupili přímo mezi kamenné bloky nesoucí názvy jako Homole, Krkavčí skála, Nevěsta, Hláska. Řada těchto pojmenování vznikla jistě díky horolezcům, kteří zde již po desetiletí mají příhodné tréninkové podmínky. Převisy a jeskyňky určitě minimálně stejně dlouho lákají k přenocování trampy.
Své hlavy můžeme otočit i vlevo. Nejprve rybníček, pak louka, nad kterou za každého počasí krouží káně. Rozrytá půda dosvědčuje přítomnost divočáků, nechybí čerstvé stopy srnčí. Škoda jen, že tento prostor je za strouhou a zčásti ohrazen.
Za tzv. Heřmáneckou loukou si užijeme malého stoupání. Fádní borovice nahradí majestátné buky a rázem jsme v osadě Hvězda. Kromě výstavních chalup - obzvláště ta na konci obce v nás vyvolá závist - nás potěší alej lip malolistých obklopující udržovanou kapličku. Když se přestaneme otáčet za zmíněnou chalupou, naskytne se nám naprosto neotřelý výhled na terasy Vlhoště. Z Lípy ho známe jako třetihorní vulkanickou kupu, z této strany dokumentuje mohutnost druhohorních usazenin.
Právě u paty nejvyšší hory CHKO Kokořínsko opustíme zelenou značku a po silnici sestoupíme do Litic. Na konci lesa si zdatní jedinci ještě mohou odskočit... odskočit vlevo k zachovalé vodárně a k jedné z nejmladších rezervací Českolipska nazvané příhodně Pod Hvězdou. Jde o mokřad, který je atraktivní především zjara, kdy zde mají vykvést vstavače, úpolíny či tužebníky. Nyní je sice neuvidíme, ale také nezničíme. Navíc v zimě je půda a voda zmrzlá, takže se po malém chráněném území můžeme bez škod na oděvu pohybovat.
Nechceme-li se vracet stejnou cestou, musíme podstoupit dva kilometry chůze po silnici podél chmelnice zpět do Stranného či do Blíževedel. (auto, resp. vlak, pěšky cca 6 km)