Hostitelskou premiéru si odbude Liberec, na tratích ve Vesci a na můstcích na Ještědu bude od středy 18. února rekordní počet 660 běžců, skokanů a sdruženářů z 62 zemí usilovat o některou z dvaceti medailových sad.
Předchozí mistrovství světa v Sapporu se do historie zapsalo nebývalou pohostinností a ochotou pořadatelů, ale také nízkým zájmem fanoušků. Hlediště totiž většinou zela prázdnotou, oficiálně uvedený počet 90.000 návštěvníků organizátoři nejspíš notně nadsadili.
Hvězdou šampionátu v Sapporu se stala finská běžkyně Virpi Kuitunenová, která získala tři zlaté a jednu bronzovou medaili. Čtvrtým titulem se mezi nejlepší závodníky historie MS zařadili polský skokan Adam Malysz a německý sdruženář Ronny Ackermann. Hodnocení zemí ovládli díky bilanci 5-4-7 Norové, pět zlatých vybojovalo i Finsko.
Jednoznačně nejúspěšnější závodnicí všech dob co do počtu primátů z MS je Ruska Jelena Vjalbeová, která v 90. letech vystoupila v individuálních závodech na nejvyšší stupínek desetkrát. Husarský kousek se jí podařil v roce 1997 v Trondheimu, kde ziskem pěti zlatých medailí v pěti disciplinách stanovila stěží překonatelný rekord.
Mužům dominuje Nor Johan Gröttumsbraten, šestinásobný mistr světa ve skocích a v severské kombinaci z předválečného období. Běžecké legendy Gunde Svan ze Švédska a Björn Dählie z Norska mají na kontě pět individuálních titulů, stejně jako další švédský běžec Sixten Jernberg a norský skokan Birger Ruud.
První mistrovství světa v klasických lyžařských disciplínách se konalo v roce 1924 v Chamonix v rámci zimních olympijských her, jež byly zároveň světovými šampionáty až do roku 1980. Následovalo několik rendez-vous a závodů FIS, zpětně uznaných za MS. Po druhé světové válce se přešlo na dvouletý interval, který vydržel dodnes.
Kláním nejlepších běžců, skokanů a sdruženářů zpočátku vládli Seveřané, po válce se o slovo důrazně přihlásili sovětští sportovci, kteří se brzy propracovali mezi tradiční lyžařské velmoci. Nejúspěšnější zemí pětaosmdesátileté historie MS je se ziskem 122 zlatých medailí Norsko, následují Finsko (79 titulů) a Rusko (78).