Dnes je 17. 09. 2024
svátek má Naděžda

Brtnické ledopády a Jeskyně víl

Archiv

Pokud nemáme nadšence, který nás hodí do Brtníků autem a počká na nás v Kyjově v restauraci, dopřejeme si asi patnáctikilometrovou túru.


Vystartujeme ze zastávky v Brtníkách, odkud sejdeme po červené značce do "centra" obce. V létě není problémem pokračovat dále po zelené značce kolem ústavu pro mentálně postižené, teď v zimě to může být komplikovaný úsek, neboť cesta nebývá prošlápnutá a všichni chodí okolo po silnici vedoucí k zotavovně Šternberk. Za zotavovnou je cesta schůdná celoročně, komplikací bývá spíše její kluzkost. Obzvlášť chůze z kopců bývá často o ústa. Každopádně až do Kyjova neujdeme kilometr bez toho, abychom neměli důvod se zastavit.



Vstoupíme do národního parku, prostudujeme informační tabule, a než si zopakujeme, co všechno nesmíme v chráněném území dělat, je tu Soví vyhlídka a za ní Soví jeskyně s celou sérií ledopádů, které hrají několika barvami v závislosti na množství sloučenin železa v okolním pískovci. Malá průsvitná brčka i krápníky větší než dospělý člověk.








Vstřebáme tu krásu a jsme u převisu s názvem Pruský tábor, pod který se schovávali domorodci v dobách válek. Údajně se jich tam vešla až stovka. Zde žádnou ledovou výzdobu nenalezneme, ale chuť si spravíme o pár metrů dál, když si zajdeme k Brtnickému hrádku.



Z budovy hradu toho moc nezbylo, ale hned zkraje zacházky objevíme vlevo pod skálou snad nejhezčí ledopád celé cesty.





Po návratu na hlavní trasu sejdeme k Turistickému mostu. Pokud zrovna přituhlo po menší oblevě, pak si nic nedělejte z toho, když sebou párkrát mlasknete, ubezpečuji vás, že nebudete prvními. Přístřešek u Turistického mostu je jako stvořen ke svačince. Odtud už vede pohodová asfaltka až do Kyjova.



Zhruba v půlce cesty je nedávno vyznačená odbočka na druhý břeh říčky Křinice k Jeskyni víl. Ve svahu je vstup do nevelkého prostoru, v němž každou zimu vzniká fantastická výzdoba tvořená ledovými homolemi různých velikostí. Fakt špica!




Komu je to málo, může se trochu riskantně vyšplhat ještě ke Kyjovskému hradu či k pískovcové jehle s praporkem. Na závěr všem přijde vhod moc příjemná hospůdka hned na okraji Kyjova. Z Kyjova bych v létě doporučil pokračovat po žluté značce přes pastviny. V zimě je možná bezpečnější vzít to po málo frekventované silnici přes Krásný Buk do Krásné Lípy. Jestliže si netroufáte cestovat sami, můžete se přidat k výpravě Klubu českých turistů (viz zprávičky). Doufám, že nám přispějete nějakým pěkným fotožurnálkem :o))